Spojenecké nálety na německá města si vyžádala odhadem 300 000 až 500 000 civilních obětí. Mezi nimi byli mnozí nuceně nasazení, kteří obvykle neměli přístup do protileteckých krytů. V mnoha rozhovorech patří bombardování k nejstrašnějším vzpomínkám z nuceného nasazení. V následujícím tematickém filmu hovoří jedna svědkyně a dva svědci, jak prožívali letecké útoky na Rzeszów (Polsko), Oranienburg, Hamburk a Berlín. Jazyk: polština a čeština s německými titulky.

Nucená práce a bombardování

Spojenecké nálety byly reakcí na vojenskou agresi německé luftwaffe, která bombardovala již 1. září 1939 polskou Wieluń, později také Varšavu, Rotterdam a britská města. Při tomto bombardování přišly o život tisíce civilistů. Britské nálety, které se zpočátku soustředily pouze na taktické cíle v Německé říši, byly v roce 1942 rozšířeny v rámci strategie „moral bombing“ na střední a velká města s cílem zlomit bojovou morálku německého obyvatelstva a válku brzy ukončit. Civilní obyvatelstvo, které mělo být podle mezinárodního válečného práva ušetřeno, tak mělo být také postiženo. V srpnu 1942 zasáhlo do letecké války nad Evropou také americké válečné letectvo. Zatímco americké vzdušné síly napadaly německá města přes den, přicházely britské útoky v noci.

Každý civilista byl leteckou válkou ohrožen, nejhůře na tom ale byli Židé, nuceně nasazení a "ostarbeiteři" stejně jako váleční zajatci, jimž byl nařízením o protileteckých krytech z 18.9.1942 zakázán přístup do protileteckých krytů. Většina nuceně nasazených měla k dispozici pouze provizorně kryté zákopy chránící proti střepinám.

Vedle zápalných bomb se používaly také bomby třaskavé, kterých se nuceně nasazení obzvlášť obávali. Pokud byli zraněni střepinami, často je nikdo neošetřil a v důsledku těchto zranění umírali.

Mnozí nuceně nasazení byli nasazeni u protiletecké ochrany a museli odklízet trosky a mrtvá těla, často s nevyhovujícím vybavením a v ohrožení života.

Vedle vlastního strachu o život se nezřídka objevoval soucit s německým civilním obyvatelstvem, jehož utrpení zažívali na vlastní kůži především cizinci odvelení na odklízecí práce. Tváří v tvář zničeným německým domům nebo továrnám mohli ale přicházet také pocity spravedlnosti, protože každý letecký útok předznamenával také německou porážku a následné osvobození.

Biografické údaje

Stanisława I., polská nuceně nasazená a přeživší KT

• 1923 narozena v obci Rzeszów (Polsko)
• 1939 ukončení základní a vyšší střední školy (tzv. malá maturita)
• 15.05.1943 zatčení celé rodiny gestapem a transport do pracovního tábora SS nedaleko obce Pustków Dębica
• 29.07.1944 evakuace tábora v Pustkówě, vězeňský transport do Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka)
• začátkem srpna 1944 transport žen do Ravensbrücku
• gynekologické experimenty
• práce mimo lágr při sanaci půdy a řezání dřeva
• září 1944 práce na výrobě plynových masek pro Auerwerke (pobočný tábor KT Oranienburg)
• 15.03.1945 útěk během bombardování Oranienburgu, opětovné zatčení a přeložení do mužského tábora Sachsenhausen
• 22.03.1945 evakuace tábora a pochod smrti
• 02.05.1945 osvobození britskými a polskými vojáky
• návrat do Polska
• 1946 svatba
• do 1972 práce jako účetní
• angažuje se v různých organizacích a svazech přeživších KT
• Interview za197 »
• délka 4:15 h, datum: 12.02.2006, jazyk: polština

René Š., nuceně nasazený z Česka

• 1923 narozen v Praze (Česká republika)
• 1942 maturita a přikazovací výměr na nucenou práci do Německa (Hamburk a Kiel)
• 1942 zaučen jako požárník u protiletecké ochrany a sanační trénink (zneškodňování nevybuchlé munice)
• 1944 návrat do Prahy a nasazení u protiletecké ochrany do konce války, zatčení kvůli konfliktu s Kuratoriem pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (organizace po vzoru Hitlerjugend)
• 1945-49 studium práva na pražské Univerzitě Karlově
• 1949-51 vojenská služba
• 1951-85 práci pro firmu Metrans
• 1990-97 zástupce japonské rejdařské společnosti Mitsui Lines
• 1997-99 samostatný poradce
• 1999 dodnes práce u firmy Farmtrans Logistic
• Akce ve spolupráci s drážďanskou nadací Brücke-Most-Stiftung pro školy v Hamburku, Kielu a Bonnu o nuceném nasazení v Německu
• Interview za458 »
• délka: 3:57 hodin, datum: 13.07.2005, jazyk: čeština

Antoni G., polský nuceně nasazený

• 1922 narozen v obci Kartuzy (Polsko)
• 1936 ukončení základní školy a získání vzdělání na řemeslné škole ve Gdyni, vedené Společností pro námořní obchod
• 1939 ukončení vzdělání jako zámečnický mistr a evakuaci celé rodiny do východního Polska
• útěk ze strachu před Rudou armádou do rodné obce
• 1940 nucená práce v Elblągu (Elbing) pro stavební firmu Falck a později pro firmu John Schmitz v Postupimi
• 1944 přeložení do Berlína-Falkensee a nucená práce pro Siemens
• 26.04.1945 osvobození Rudou armádou
• útěk ze Sověty obsazeného Berlína a návrat domů
• do 1982 práce na výstavbě silnic
• Interview za195 »
• délka: 3:37 hodin, datum: 29.11.2005, jazyk: polština