Téměř tři miliony žen, mužů a dětí z Polska musely během druhé světové války vykonávat nucenou práci v Německu. Zkušenosti z osobních kontaktů s Němci rozhodujícím způsobem ovlivnily jejich vzpomínky na tuto dobu.

V následujícím videu hovoří pamětnice a pamětník o svých zkušenostech s jednotlivými Němci (jazyk: polština s německými titulky).

Dobří Němci, špatní Němci. Zkušenosti polských nuceně nasazených s Němci

Poláci zavlečení na nucenou práci do Německa trpěli bezohledným odloučením od svých rodin a byli nemilosrdně vydáni napospas těžkým životním podmínkám v cizině. V březnu 1940, půl roku po začátku 2. světové války 1. září 1939, vešly v platnost tzv. výnosy o Polácích - na rasistických základech postavené zvláštní právo, týkající se speciálně Poláků. Různá nařízení měla upravovat vztah mezi německým obyvatelstvem a polskými nuceně nasazenými v práci i běžném životě.

K tomu patřila povinnost Poláků nosit speciální označení. Viditelné písmeno "P" na oděvu mělo za cíl - podobně jako Davidova hvězda pro Židy a označení "OST" pro zavlečené občany tehdejšího Sovětského svazu - stigmatizaci a vyloučení. Přítomnost Poláků ve veřejném prostoru měla být omezena na minimum. Nesměli používat veřejnou dopravu, navštěvovat kostely a kina, divadla nebo kulturní akce.

Výnosy upravovaly chování obou stran. Také Němci měli zakázány veškeré osobní kontakty s Poláky. Začalo to nařízením, že během jídla nesmějí sedět společně u jednoho stolu. Intimní styky byly tvrdě postihovány, pro ženy z Polska končily často uvězněním v koncentračním táboře a muži byli dokonce popravováni. Většina Němců se řídila rasistickými principy a chovala se podle toho ke svým polským pracovníkům. Mnozí byli zastrašováni a chovali se podobně. V důsledku toho se  polští nuceně nasazení setkávali na pracovištích, ubytovnách a na ulicích většinou s odmítáním, nepřátelstvím a opovržením.

Na druhé straně nebylo málo takových Němců, kteří se k Polákům chovali lidsky, někdy dokonce přátelsky. Tak je v téměř každém interview z Polska zmíněn kromě vzpomínky na špatné Němce také nějaký pozitivní příběh. Příznačný je přitom jistý druh vnitřního závazku, vzpomenout na tyto "slušné", "spravedlivé" a "dobré" Němce, pokud možno uvést jejich jména a takto je ocenit.

Odkazy:

http://www.damals-im-wendland.de/1940-Dragahn.htm

Biografické údaje

Zdzisław D.

• 1924 Narozen v Lodži (Polsko)
• Do roku 1937 ukončení základní školy a práce v otcově pekárně
• Od roku 1940 nucená práce v muniční továrně u Dannenbergu (Dolní Sasko)
• 1942 útěk a opětovná deportace na práci v pekárně v Dannenbergu
• 1945 pobyt v táboře pro Displaced Persons u Hamburgu, poté návrat a práce jako pekař, později jako účetní
• 2004 návštěva Dannenbergu

• Interview za193
• Délka 4:05 hod., Datum: 27.11.2005, Jazyk: Polština

Janina Halina G.

• Narozena 1926 v Lodži (Polsko)
• Do 1939 navštěvovala základní školu a složila přijímací zkoušky na obchodní gymnázium
• 1941 do 1943 jako nezletilá pracuje v Lodži
• 1943-1945: Zavlečení a práce ve zbrojovce firmy AEG v Hennigsdorfu u Berlína
• 1945 předběžné uvěznění kvůli pomoci vězňům koncentračního tábora
• Duben 1945: Osvobození a návrat domů
• Studium a práce jako vedoucí obchodu
• 1987 do 1993 činná ve Spolku Poláků postižených Třetí říší
• 1995 návštěva Berlína a Hennigsdorfu
• 2014 zemřela v Lodži

• Interview za255
• Délka 4:16 hod., Datum: 16.6.2005, 29.8.2005, Jazyk: Polština