Springe direkt zu Inhalt

"Otrocká práce": Byla práce pro nacistický režim otrockou prací?

1. října 1946 skončil hlavní norimberský proces s válečnými zločinci, který odsoudil "otrockou práci" jako hlavní válečný zločin nacistů. V následujícím videu hovoří dva svědci a jedna svědkyně o nucené práci jako o otrocké. Pojem "otrok" používají v různých významech (jazyk: angličtina, nizozemština a italština s německými titulky).

"Otrocká práce": Byla práce pro nacistický režim otrockou prací? Ukázky z videorozhovorů s nuceně nasazenými Vasilem B., Bloemem E. a Claudiem S., Archiv "Nucená práce 1939-1945", délka 06:57 min., střih: Tobias Kilgus, Alexandra Neumann, Cord Pagenstecher, © Freie Universität Berlin 2011
Foto, zdroj: Internet-Archiv "Zwangsarbeit 1939-1945"

"Otrocká práce": Byla nucená práce pro nacistický režim otrockou?

"Poláci mají být otroky Velkoněmecké světové říše“, prohlásil generální guvernér Hans Frank v roce 1939. Systematické vykořisťování více než 12 milionů lidí mělo mnoho společného s ostatními historickými (i současnými) formami nesvobodné práce a obchodem s otroky. Avšak nacistický systém se lišil od antických nebo amerických otrokářských společností například tím, že židovští vězni koncentračních táborů měli být nakonec zlikvidováni - byli "méně než otroci" (B.Ferencz).

Někteří z nacistických otrokářů byli brzy po skončení své vlády právně stíháni: Zavlečení milionů civilistů na nucené práce, označované jako "slave labour programme“ bylo hlavním bodem obžaloby norimberského procesu. Před 65 lety, 1. října 1946, byl vydán rozsudek m.j. nad Fritzem Sauckelem a Albertem Speerem.

V následujících desetiletích byla oproti tomu nucená práce bagatelizována jako běžný doprovodný jev války a "práce cizích dělníků". Teprve v 90. letech 20. století se znova začal používat pojem otrocká práce.

V diskusi o odškodnění měl rozdíl mezi nucenou a otrockou prací především zdůraznit otřesný osud vězňů koncentračních táborů. Srovnání německých firem s otrokáři podpořilo nejen požadavky na odškodnění, ale pomohlo také přeživším a komentátorům popsat enormní rozsah a brutalitu pracovního nasazení pro nacistický režim.

Pojem "nucená práce" hraje svou roli také v individuálních vzpomínkách přeživších. Někteří, i když ne zdaleka všichni bývalí nuceně nasazení považují sami sebe za "otroky", především když hovoří o ponižování a jim odepřené spravedlonosti.

Literatura:

  • Buggeln, Marc, Were Concentration Camp Prisoners Slaves? The Possibilities and Limits of Comparative History and Global Historical Perspectives, in: International Review of Social History 53 (2008), s. 101-129.

  • Cord Pagenstecher, "We were treated like slaves." Remembering forced labor for Nazi Germany, in: Gesa Mackenthun, Raphael Hörmann (Hrsg.), Human Bondage in the Cultural Contact Zone. Transdisciplinary Perspectives on Slavery and Its Discourses, Münster 2010, s. 275-291. více »

  • Günter Saathoff, Anerkennung der NS-Zwangsarbeit als Sklaverei und die Frage der Entschädigung - Reflektionen im Kontext der Menschenrechtsdebatte. Referat auf dem Forum "Verbot der Sklaverei" bei der Internationalen Konferenz "Das Recht, das uns zu Menschen macht" (20.–22.11.2008 in Nürnberg). více »

 

Biografické údaje

Wasyl B., nuceně nasazený Ukrajinec, žije v Anglii

  • 1923 narozen v obci Vasilkovo (okres Špola)
  • 1939 začíná studovat chemii, po začátku války v roce 1941 přerušení studia
  • 1942 deportace do Německa na práci v továrně na hliník Naabwerk (Horní Falc)
  • 1945 Wasyl  B. opouští po jednom náletu továrnu a nechává se přeložit na statek 
  • po skončení války je ubytování v táboře UNRRA-Lager
  • 1947 přijímá nabídku, jít pracovat do belgických uhelných dolů
  • 1948 návrat do Německa, ve stejném roce přestěhování do Anglie
  • 1950 a 1966 svatba, zůstává se svými celkem 10 dětmi v Anglii a pracuje v jednom průmyslovém podniku
  • Interview za069 »
  • Délka: 4:06 hod., Datum: 13.03.2006, Jazyk: Angličtina

Bloeme E., Židovka přeživší koncentrační tábor v Osvětimi, Nizozemsko

  • 1926 narozena v Amsterdamu v židovské dělnické rodině
  • 1942 povolána k pracovnímu nasazení, útěk a účast v levicovém odboji v Amsterdamu
  • 1943 zatčení a deportace do Osvětimi
  • 1944 nucená práce v továrně na tanky a sněhové řetězy v pobočném koncentračním táboře Liebau (Slezsko)
  • 1945 osvobození 8. května, návrat do Amsterdamu
  • 1950 svatba, šest dětí
  • 1964 - 1999 práce na univerzitě v Amsterdamu jako psycholožka
  • Interview za165 »
  • Délka: 3:09 hod., Datum: 30.06.2005, Jazyk: Nizozemština

Claudio S., italský vojensky internovaný (IMI)

  • 1920 narozen v Janově
  • 1939 studium geologie
  • 1943 poručík italské královské armády za maršála Badoglia. Po svržení Mussoliniho 25.7. a německém obsazení Itálie 8.9.1943 zatčen německými jednotkami
  • 1943 - 1945: válečné zajetí v Německu a obsazeném Polsku, m.j. v táborech Sandbostel, Czestochowa, Chelm, Deblin, Oberlangen, Duisdorf, Köln, Forellenkrug a Wietzendorf. Odmítnutí náboru do fašistických jednotek.
  • 1944 zajatecký tábor a nucená práce v továrně na padáky Glanzstoff & Courtaulds v Kolíně nad Rýnem, pobyt v nemocnici
  • 1945 osvobození ve Wietzendorfu / Dolní Sasko; návrat do Itálie a pokračování ve studiu
  • 1950 svatba, pracuje jako geolog pro naftařskou firmu AGIP doma i v zahraničí
  • 1980 odchod do penze. Od té doby mnohé publikace o italských vojensky internovaných
  • Interview za126 »
  • Délka: 5:31 hod., Datum: 07.06.2005, 10.12.2005, 25.02.2006, Jazyk: Italština