Důležité pojmy k nucené práci pro nacistický režim

Zde jsou vysvětleny důležité pojmy k nucené práci pro nacistický režim. Další pojmy najdete v lexikonu na online výukové platformě “Nucená práce 1939-1945. Příběhy pamětníků ve výuce".

Nucená práce

Práce, která je vyžadována pod nátlakem a pod hrozbou trestu. Nucenou prací v době nacismu se rozumí zejména zavlečení a vykořisťování 13 milionů zahraničních vězňů koncentračních táborů, válečných zajatců a „civilních“ pracovních sil do Německa. Nucená práce existovala i v ghettech, pracovně-výchovných táborech a v jiných táborech v celé obsazené Evropě a týkala se celkem asi dvaceti milionů lidí. Rovněž němečtí Židé a němečtí vězni vykonávali nucenou práci. Kromě toho v mnoha obsazených zemích panovala obecná pracovní povinnost pro civilní obyvatelstvo. Toto je nutno oddělit od pracovních povinností pro německé obyvatelstvo (Reichsarbeitsdienst, Dienstverpflichtung, Landjahr), které probíhaly za zcela jiných podmínek.

Cizí pracovníci (Fremdarbeiter)

Hovorové označení pro „civilní“ nuceně nasazené v době nacismu. Pojem „Fremdarbeiter“ ("cizí pracovník") zastírá nátlak jako základ pracovního nasazení. Dokonce i „fremdarbeiteři“, kteří přišli do Německa původně dobrovolně, tj. často z důvodu ekonomické nouze, nesměli později své pracovní místo opustit. Pojem „fremdarbeiter“, používaný v pramenech jen zřídka, se po roce1945 rozšířil, aby se odlišilo nasazení zahraničních pracovníků nacisty od zaměstnávání tzv. „gastarbeiterů“ ve Spolkové republice Německo. V politických debatách jsou pracovní migranti ještě dnes příležitostně označováni jako „fremdarbeiteři“.

Osoby "cizího původu“ (Fremdvölkische)

Nacistické označení pro lidi, kteří nebyli germánského původu a nepatřili k „národnímu společenství“ ("Volksgemeinschaft"). Za osoby "cizího původu“ ("fremdvölkisch") byli považováni všichni cizinci, kteří nepocházeli z „germánských zemí“ jako je Nizozemí nebo Skandinávie. Za „rasově méněcenné“ ("rassisch minderwertig") byli považováni zejména Slované. Zcela dole v nacistické rasové hierarchii stáli Židé, Sintové a Romové a také lidé s jinou než bílou barvou kůže; byli považováni za osoby „cizího původu“, i když byli Němci.

Otrocky nasazení (Sklavenarbeiter)

Dnešní označení pro pracovní síly bez jakýchkoli práv, zejména pro vězně koncentračních táborů. Pojem „otrocky nasazený“ (Sklavenarbeiter) byl používán jako jeden z hlavních bodů obžaloby během Norimberských procesů pro všechny osoby zavlečené do Německé říše na práci. Během jednání o odškodnění v 90. letech dvacátého století oproti tomu označoval jen skupinu vězňů koncentračních táborů, kteří museli pracovat pro SS, pro soukromé nebo státní podniky a byli extrémně vykořisťováni („likvidace prací“ – „Vernichtung durch Arbeit“). Srovnání nacistické nucené práce s otročením v jiných epochách, spojované s tímto pojmem, je sporné, mj. protože SS na rozdíl od jiných otrokářů neměly téměř žádný zájem na přežití svých "otroků".

Civilní dělníci (Zwangsarbeiter)

Dnešní označení pro nuceně nasazené, kteří nebyli váleční zajatci nebo vězni koncentračních táborů. V létě 1944 bylo v Německé říši cca 5,7 milionů zahraničních civilních pracovníků. Byli zaměstnáni, ubytováni a kontrolováni soukromými firmami, úřady, sedláky nebo rodinami. Oproti tomu váleční zajatci a internovaní vojáci (Militärinternierte) podléhali wehrmachtu, vězni SS nebo gestapu.

"Ostrarbeiteři" (Ostarbeiter) a Poláci

Nacistické označení pro civilní pracovníky z území bývalého Sovětského svazu, která byla Německem obsazena od 22. června 1941. Po počátečním náboru dobrovolníků následovalo velmi brzy násilné zavlékání 2,1 milionů sovětských žen a mužů do Německa. „Ostarbeiteři“ ("dělníci z východu") museli nosit diskriminační označení „OST“, většinou byli ubytováni ve zvláštních táborech a bylo s nimi nakládáno podstatně hůře než s nuceně nasazenými z jiných zemí. Po osvobození byli mnozí z nich v Sovětském svazu diskriminováni nebo stíháni kvůli údajné kolaboraci. Lidé z Polska nepatřili k "ostarbeiterům", zacházení s nimi však bylo také velmi špatné. Obvykle byli také ubytováni ve zvláštních táborech s přísným režimem a museli nosit na oděvu označení "P" ("Pole" - "Polák").